Koordinátor překladů v překladatelské agentuře zastává velmi důležitou pozici a je zodpovědný za úspěšný výsledek celého projektu. Je pro něj klíčové, aby dokázal porozumět potřebám klienta a zároveň vytvořit co nejideálnější pracovní prostředí pro překladatele. O své zkušenosti se s námi podělila zkušená koordinátorka Eliška Miková.
Jak takový překladatelský projekt začíná a co zahrnuje jeho příprava?
Naše práce startuje u klientské poptávky a souborů k překladu. První krok? Důkladná analýza. Máme zkušenosti s lecčím – od Wordu přes grafický InDesign až po skeny. Ani PDF není problém, přeměníme ho na text, který naše překladatelské nástroje „schroupají“.
Je pro nás nejdůležitější pochopit potřeby klienta. Ptáme se na účel překladu, cílovou skupinu, případné stylové preference a další specifika, která jsou zásadní pro správné nastavení projektu. Na základě těchto informací soubory připravíme a importujeme do CAT nástrojů, kde proběhne analýza textu. Ta nám poskytne podklad pro cenovou nabídku i odhad časového rámce. Po odsouhlasení kapacit a termínů ze strany klienta předáváme podklady překladateli. Každý z nás koordinátorů pečujeme o stálé klienty, a protože už známe jejich potřeby, daří se nám jejich očekávání naplňovat.
O kolika softwarech musíte mít povědomí, abyste byli schopni klientům vyhovět?
Krátká odpověď? O mnoha. Ta delší? CAT nástroje jako STAR Transit, SDL Trados Studio, memoQ – to jsou naše denní chlebíčky. Ale tím to nekončí. Sada MS Office, InDesign, různé konverzní programy… Naše práce rozhodně není „klikačka“ v jednom programu.
Jsou některé, které preferuješ, anebo které naopak ráda nemáš?
Každý CAT nástroj má svá pro a proti. Nejradši se vrtám ve STAR Transit, což je program, který si sama vyvíjí skupina STAR. Byl to první CAT nástroj, se kterým jsem se důkladně seznámila a odbavujeme v něm většinu překladů pro naše klienty. Umožňuje jak nám, tak překladatelům a korektorům, využívat velké množství pokročilých funkcí. Některé nástroje, jako například Across, se mohou zdát trochu neohrabané a uživatelsky nepřívětivé. Pokud má však klient požadavek na využití konkrétního programu, samozřejmě jdou veškeré osobní preference stranou.
Velmi důležité jsou tzv. reference – co to je a kde je získáváte?
Reference, nebo také překladová paměť, jsou pro nás klíčovým nástrojem pro zajištění kvality a konzistence překladů. Představte si je jako digitální archiv, který uchovává už přeložené texty, terminologii a preferovaný styl konkrétního klienta. Díky nim můžeme zajistit, že všechny materiály budou jednotné, ať už jde o jeden dokument, nebo dlouhodobou spolupráci. Navíc šetří čas překladatelům, protože nemusí překládat stejné věci znovu, a zároveň klientům přináší úsporu nákladů u opakujících se částí textu.
Co všechno můžete udělat, abyste zajistili, že má překladatel k dispozici správnou terminologii?
Klíčem je důkladná příprava. Od klientů zjišťujeme, zda mají k dispozici interní slovníky, referenční materiály nebo jiné podpůrné podklady, ale pokud nic takového nemají, není to problém. Naše práce zahrnuje i samostatné dohledání a přípravu potřebné terminologie – ať už jde o vytvoření slovníku přímo během překladu či průzkum webových stránek výrobců a distributorů. Průběžně také doplňujeme a obohacujeme překladovou paměť, aby se každý další překlad nesl v duchu maximální konzistence a odbornosti. Právě díky tomu dokážeme klientům nabídnout nejen kvalitní, ale také efektivní překladové služby.
Koordinátor překladů musí zvládnout i poměrně dost administrativy a mnoho úkonů je rutinních. Co vám s tím pomáhá?
Ano, administrativa je nedílnou součástí naší práce. Používáme náš interní systém, který nám umožňuje hlídat doručování, termíny i podklady pro fakturaci. Někdy je to trochu jako být kapitánem lodi – sledujete, jestli se všichni drží kurzu a nic neutonulo v chaosu.
Jakým způsobem vybíráte nejvhodnějšího překladatele pro daný překlad?
Prvním krokem je vždy porozumět očekáváním klienta. Společně si ujasníme požadavky na styl, cílovou skupinu a specifické instrukce. Pokud má klient zájem, může se aktivně zapojit do výběru překladatele – například formou testovacího překladu, který pro něj zajistí jeden nebo více překladatelů z naší sítě. Takové testování je ideální pro dlouhodobou spolupráci nebo texty s vysokými nároky na specifický styl.
Na základě získaných informací vybíráme překladatele, který nejlépe odpovídá konkrétním požadavkům – od jazykové kombinace přes oborovou specializaci až po předchozí zkušenosti. Díky našim dlouholetým vazbám máme detailní přehled o specializacích a silných stránkách našich překladatelů. Pokud je potřeba, konzultujeme výběr v týmu koordinátorů nebo využíváme naši interní databázi dodavatelů. Díky této kombinaci pečlivosti a spolupráce klient získá ten nejlepší možný výsledek.
Odesláním překladu překladateli ale práce zdaleka nekončí, co následuje?
Přesně tak, odesláním práce překladateli jsme teprve v polovině. Když se překlad vrátí od překladatele i korektora, přebíráme štafetu zpět a provádíme poslední kontrolu kvality. CAT nástroje nám pomáhají odhalit technické chyby – třeba nesoulad čísel, chybějící mezery nebo nesprávně přeložené termíny. Dále se soustředíme na vizuální stránku dokumentu. Texty různých jazyků mají různé délky, takže kontrolujeme, jestli texty nepřetekly nebo nezmizely z grafiky. Tahle činnost je z velké části mravenčí práce, která vyžaduje pečlivost a bystré oko. Jednoduše řečeno, koordinátor překladů je poslední záchytný bod, který zajišťuje, že překlad není kvalitní jen obsahově a technicky, ale i formálně. Teprve když vše sedí, odesíláme hotovou zakázku klientovi.
Když už je překlad zdárně doručen klientovi, tak vaše práce končí… nebo ne?
Ne tak docela. Po dodání sledujeme zpětnou vazbu. Pokud klient něco upraví, aktualizujeme překladovou paměť, aby příští projekt byl zase o kousek hladší. Klientská spokojenost je naše hlavní metrika.
Občas musí být člověk i tak trochu psycholog, když má za úkol zkoordinovat požadavky klienta a možnosti a potřeby překladatele. Co myslíš, setkáváte se s tím?
Rozhodně! Klient chce často překlad nejlépe „včera“ a překladatel potřebuje čas na kvalitu. Mým úkolem je najít balanc – urovnat nesoulad, vyjednat prostor pro obě strany a zajistit, aby si nakonec všichni podali ruce.
Jaké předpoklady podle tebe by měl ideální koordinátor překladů mít? Co je důležitější – výbava jazyková, počítačová, anebo ta „lidská“?
Jedno bez druhého nefunguje. Jazykové schopnosti jsou zásadní pro komunikaci, technické dovednosti pro práci s nástroji. Ale lidský přístup, to je to, co projekt opravdu posune kupředu.
Je výhodou nebo naopak překážkou, pokud má koordinátor i vlastní překladatelskou zkušenost?
Sama překladatelskou zkušeností nedisponuji, nicméně kombinace těchto dvou pohledů na věc je spíše výhodou. Když si člověk sám prošel tím, jaké to je trávit noci s technickým manuálem, ví, co překladatelé potřebují – od dostatku času po jasné pokyny. Ale pozor, pokud se zapomene přepnout z režimu „překladatel“ na „koordinátor“, hrozí, že místo řízení projektu začne opravovat všechny překlepy v e-mailech.:-)
Děkuji za rozhovor!
