Pro všechny naše překladatele a příznivce máme „novoroční dárek“ – obsáhlý odborný anglicko-český slovník elektroniky a příbuzných oborů. Vytvořil jej jeden z našich nejlepších technických překladatelů a byl by rád, kdyby jeho dlouholeté dílo pomohlo kolegům i odborné veřejnosti. Slovník obsahuje více než 150 000 dvojic odborných názvů a slovních spojení z elektrotechniky, elektroenergetiky, světelné techniky, elektroniky, automatizace a řízení, informatiky, oblasti zdravotnických přístrojů a dalších. Jeho původní verze vyšla v roce 2003 v nakladatelství Montanex, na odkazech níže je k dispozici verze rozšířená. Můžete si ho stáhnout buď jako xlsx, nebo ve formátu mdb. Přinášíme vám ještě pár slov o autorovi a o tom, jak slovník vznikal a jak se rozrůstal (z jeho vlastního „pera“).
Jmenuji se Ivan K. Bošňák. S tím „K.“ se obvykle představuji, abych se odlišil od svého syna, též Ivana. Jsem již starší ročník, narodil jsem se v roce 1940. Pamatuji elektronková rádia, první elektrické pračky a telefony, které měly na boku kliku, s níž bylo potřeba nejprve zatočit, když jste chtěli telefonovat. A kybernetika byla ještě začátkem šedesátých let u nás (tehdy země socialistického tábora neboli komunistického bloku) buržoazní pavěda.
Už jako chlapce mě zajímalo, jak funguje elektřina. Sousedce jsem opravil pojistku pomocí drátku z kabelu, jak jsem to viděl u elektrikářů. Přišel jsem si tak na svůj první výdělek – 10 korun (ještě těch původních, před měnovou reformou v roce 1953). A na střeše našeho domu jsem zkonstruoval větrnou elektrárnu – použil jsem dynamo z kola, plechovou vrtuli, telefonní dráty, a když foukal silný vítr, tak dole v kuchyni svítila žárovka (no, trošičku).
Vystudoval jsem elektrotechniku na Slovenské vysoké škole technické v Bratislavě (dnes STU). Svou kariéru jsem začínal v Tesle Bratislava, kde se vyráběla rádia – elektronková, ale už i tranzistorová.
Nástup počítačů
Lákala mě výpočetní technika. Jednalo se tehdy o první tranzistorové počítače. Pamatuji si ještě děrnoštítkové a děrnopáskové vstupy/výstupy a tiskárny s typovým válcem. První diskové paměti s úžasnou kapacitou 8 megabajtů vážily přes sto kilogramů!
Potom přišly řídicí počítače pro průmysl a energetiku, tvorba softwaru (tehdy to bylo programové vybavení) a první databázové systémy na zpracování dat. Byly to krásné časy, kdy jsme měli radost, když ten den počítač fungoval bez poruchy celou směnu.
Přišel tvrdý pád komunismu a také řídicího systému jisté budované velké elektrárny na Slovensku, kde jsem krátce před revolucí pracoval. Vyzkoušel jsem si, jaké je to být na úřadě práce těsně před padesátkou. Během několikaměsíční nezaměstnanosti jsem oprášil němčinu a pokračoval jsem jako elektroprojektant s využitím prvních projekčních softwarů v zahraničí. Bylo nás takových mnoho. Na Slovensko jsem se vrátil na pozici obchodně-technického manažera se specializací na přístroje a zařízení v energetice.

Blížil se rok 2000 a můj čas odchodu do důchodu. „Co budu dělat?“ ptal jsem se sám sebe. Zřídil jsem si doma kancelář a překládal jsem odborné texty: anglické, německé, české, slovenské. A šlo mi to! Měl jsem vlastní databázi odborných termínů a koupil jsem si i překladatelský software.
Od zápisníku k databázi
Základ tohoto slovníku vznikal už začátkem šedesátých let, když jsem si do karis bloku (to je kroužkový zápisník :)) psal anglická, německá, ruská, slovenská a česká slovíčka z elektrotechniky. Chodil jsem do technické knihovny, kde byly zahraniční odborné časopisy, a četl jsem si o novinkách. Slovník se rozrůstal a karis blok byl brzy plný. S příchodem osobních počítačů jsem svůj psaný slovník převedl do databázové formy a při své překladatelské činnosti shledával velmi užitečným.
Odkud jsem čerpal informace? V roce 1982 vyšel v SNTL (Státní nakladatelství technické literatury) vynikající anglicko-český a česko-anglický elektrotechnický a elektronický slovník kolektivu autorů pod redakčním vedením Libuše Malinové. Ten mám dodnes v knihovně a je již velmi opotřebovaný.
Tehdejší knižní slovníky byly uspořádány podle hesel, což pro automatizovaný překlad příliš nevyhovovalo. Pro ten jsou ideální dvojice odborných názvů s možností vyhledávání přibližné shody s přihlédnutím ke gramatice daného jazyka. Tyto dvojice jsem zapisoval tak, jak jsem je použil při překladech. Algoritmus byl jednoduchý: „Hledej výraz ve slovníku, a pokud se nenajde, doplň ho (v 1. pádě jednotného čísla, nebo infinitivu) s poznámkami a odkazy.“
V roce 2002 jsem si řekl, že můj slovník elektroniky je už dost velký, aby mohl být vydaný knižně. Oslovil jsem několik vydavatelství v Česku i na Slovensku a dohodl jsem se na publikaci s českým vydavatelstvím Montanex. Slovník obsahoval cca 50 000 dvojic a vyšel v roce 2003. Byl celkem rychle vyprodán (ISBN 80-7225-069-8). Mnoho lidí mě žádalo o povolení ho naskenovat nebo prosilo, abych ho vydal v datové formě.
Slovník elektroniky dále roste
Překladatelstvím jsem si celkem slušně vydělával, ale po deseti letech jsem si řekl dost! Už se mi nechtělo pracovat po nocích a víkendech, protože zákazník chce překlad co nejdříve, nejlépe už včera.
Opět jsem stál před otázkou: „Co budu dělat?“ Odpověď na sebe nenechala dlouho čekat: „Dokončím svůj slovník elektroniky a vydám ho na webu a bude zadarmo!“
Jen jsem ho chtěl doplnit… ještě „tohle“, „tamto“ a „ještě toto“ jsem objevil, a „to tam taky musím dát…“. Čas plynul, slovník se rozrostl na 150 000 anglicko-českých dvojic s doplňujícími poznámkami a odkazy. Roky mi přibývaly, v překladech nastoupila umělá inteligence. Rozhodl jsem se, že konečný termín vydání je rok 2024. Slovník, tedy již spíše rozsáhlou databázi, jsem několikrát prošel, upravoval, opravoval, škrtal. Nakonec jsem ho dokončil ve formě dvojic anglicko-českých odborných termínů jako textový a excelovský soubor.
Velmi mi pomohly anglicko-německé firemní slovníky. A hlavně terminologické databáze IEC (Mezinárodní elektrotechnická komise) a DIN (Německý institut pro normy a standardizace), které jsou volně přístupné a obsahují i definice. A samozřejmě terminologické normy ČSN, přístupné za poplatek. V posledních letech jsem brouzdal po webu, četl odborné texty a vybíral nové termíny. Hodně mi pomáhala i Internetová jazyková příručka (ÚJČ AV ČR).
Co bude dál?
Přeji si, aby slovník byl bezplatný a volně přístupný. A byl bych rád, kdyby se našel pokračovatel v tomto díle. Rád mu odevzdám celou svou databázi.
Angličtina bude v odborném světě zřejmě ještě dlouho dominovat. Mnozí mladí lidé už přemýšlejí v angličtině a není pro ně jednoduché se odborně vyjádřit v rodném jazyce.
Podobně to bylo kdysi s dominancí latiny. Pak přišlo osvícenství a národní obrození a s ním se čeština rozrostla o krásná odborná slova: napětí, proud, odpor, kmitočet, vodič, …
Kdoví, jak to dopadne. Možná bude česká umělá inteligence (UI) národně uvědomělá a bude tvořit krásné české texty…
V Bratislavě, prosinec 2024
Slovník elektroniky ke stažení
Data ve formátu Access DB pro nalinkování přímo do prostředí Transitu NXT (velikost databáze je 400MB)