Kdy a jak vlastně naše pobočka vznikla? Jak to všechno začalo a co se od té doby změnilo? Skupina STAR letos slaví 40 let své úspěšné existence. Její česká pobočka působí na trhu už více než dvacet let. Dobrá příležitost, aby si její zakladatel a majitel, Ing. László Jankovics trochu zavzpomínal.
Úplné začátky naší firmy STAR Czech sahají do devadesátých let, do období, kdy jsem studoval Vysokou školu ekonomickou v Praze. V rámci studia jsem si tu přivydělával překládáním technických manuálů. Vzpomínám si na třeba na secí stroje a tehdejší multifunkční tiskárny, kopírky a skenery. Překládal jsem z angličtiny do maďarštiny, což tehdy bylo (a i dnes je) finančně hodnocené lépe, než samotné překlady do češtiny. Zakázky jsem dostával mimo jiné prostřednictvím svého strýce, který žil v Německu nedaleko Böblingenu a pracoval pro německý STAR.
Jednoho dne mě z Böblingenu kontaktovali s tím, zda bych nemohl překládat i do češtiny. Na to jsem se tehdy ještě úplně necítil, chtěl jsem raději překládat do svého mateřského jazyka. Ale hledal jsem možnosti, jak jim pomoci a komu tyto překlady zadat. Už tehdy se překlady zpracovávaly v našem CAT nástroji Transit, takže to znamenalo i poskytnutí softwaru a zaškolení. Našel jsem tehdy prvního překladatele a postupně jak zakázky přibývaly, jsem hledal další a další, takže začala vyrůstat malá překladatelská agentura. To ale ještě tehdy nebyl STAR. V roce 2000 mě po několikaleté dobré spolupráci na českých a později i slovenských překladech zkontaktovala švýcarská centrála, že by chtěla otevřít oficiální pobočku v Praze. A s tím přišla nabídka „pojďme ji založit společně“. To pro mě byla příležitost, která se neodmítá. Takže v létě v roce 2000 vznikl STAR Czech.
„Firmička“ o dvou lidech
Mým prvním zaměstnancem byl kamarád Aleš, který byl pečlivý a organizačně velmi schopný. Pracoval jako projektový manažer do roku 2002, kdy ho vystřídala Katka, která ve firmě působí dodnes. Úplně na začátku jsme překlady zadávali externě, ale brzy jsme potřebovali korektorku češtiny a slovenštiny. Nastoupila Iveta, která také ve STARu pracuje dodnes. Následovali dva interní překladatelé do češtiny, jeden z němčiny a angličtiny a jeden, respektive „jedna“ z francouzštiny pro zakázky Renault z francouzského STARu, což byl tehdy náš klíčový klient.
Protože jsme také úspěšně prodávali Transit a potřebovali jsme školit stále další překladatele, brzy bylo zřejmé, že potřebujeme ještě člověka na IT a Transit. Tím nám pomalu přestávala stačit kapacita naší první malé kanceláře na Břevnově. Přestěhovali jsme se téměř na druhou stranu Prahy, na Vinohrady.
Firma se dále rozrůstala, vedle další korektorky a překladatelů také o obchodníka, DTP operátorku, více koordinátorů a další zaměstnance. V jednu chvíli to vypadalo, že rosteme exponenciální řadou, ale pak se ukázalo, že motor začíná být „přehřátý“. Musel jsem začít brzdit. V té době jsme začali vyvíjet i vlastní systém pro evidenci, plánování a fakturaci zakázek, STAR ProjectAdmin. Ten nám slouží dodnes. I když už dávno nesídlíme na Vinohradech, ale ve vlastních prostorách ve Vršovicích.
Dobrá cena za dobrou práci
Když se dnes ohlédnu, vidím za těch více než dvacet let v překladatelském oboru velké změny a velký posun. Hodně věcí se posunulo k lepšímu, u některých si úplně jistý nejsem. Můj osobní pocit je, že dříve byli klienti otevřenější k tomu za kvalitní službu a strávený čas i adekvátně zaplatit. Rozpočet stačil na to, abychom se mohli překladům důkladně věnovat, odevzdat dobrou práci a dobře zaplatit překladatele i korektora.
CAT nástroje byly tehdy docela nové a spousta agentur je ještě nepoužívala. Takže i když jsme měli jednotkovou cenu o něco vyšší než mnozí konkurenti (což umožnilo zaplatit opravdu kvalitní překladatele), díky slevám za shody a opakování (podrobněji zde) naše nabídka byla na trhu konkurenceschopná. Dnes jsou tyto slevy již natolik samozřejmé, že žádnou výhodu neposkytují a CAT nástrojů je k dispozici celá řada. Pro nás je to trochu nevýhoda, protože pokud klienti vyžadují striktně používání svého konkrétního překladatelského softwaru, jsme tím omezeni ve výběru vhodného překladatele. Těch nástrojů je opravdu hodně a málokterý překladatel jich má více, nebo je ochoten je používat. Tím se pro nás samozřejmě zvyšuje softwarová i administrativní náročnost. Nicméně přizpůsobujeme se, učíme se nové nástroje a dnes už zdaleka nepoužíváme jen Transit.
Dalším souvisejícím faktorem je velikost zakázek. Jak se uchovává a rozšiřuje překladová paměť, nového textu je potřeba překládat stále méně a méně. Je také patrné, že klienti více přemýšlejí nad tím, co skutečně potřebují přeložit. Průměrná velikost jedné zakázky se tedy neustále snižuje, během let je to snížení několikanásobné.
Překladová paměť Achillovou patou?
V nejlepším případě začínáme s novým klientem tak, že zpočátku překládáme větší objemy textu a přitom pro něj tvoříme překladovou paměť. Postupně se z ní stále více textu předpřekládá a objem nového textu se zmenšuje. Přitom však stavíme na kvalitním základě a odevzdáváme konzistentní a kvalitní práci. Pak je tu ale dnes častější případ. Získáme nového zákazníka, který přijde se svou překladovou pamětí od předchozího dodavatele. Toho však často nahrazuje z důvodu nespokojenosti s kvalitou práce, takže překladová paměť obsahuje řadu chyb. Pokud klient nemá rozpočet na opravu, znamená to dlouhodobě se potýkat s jeho nespokojeností a reklamacemi z důvodu chyb, za které nemůžeme. A buďto můžeme překladovou paměť, která často bývá velmi rozsáhlá, opravit na vlastní náklady, nebo neustále dokola dokazovat, že se nejedná o naše chyby. Tohle nás dříve prakticky netrápilo, protože klienti neměli překladovou paměť k dispozici. Pokud už existovala, ponechávala si ji agentura, nebo překladatel.
Moc možností řešení tu nemáme. Ohledně kvality můžeme klientům pouze vysvětlovat a poskytovat doporučení. Naštěstí spoustě z nich na kvalitě záleží a tam potom řešení nalézáme. Se zmenšováním zakázek se zase snažíme bojovat zvyšováním efektivity administrativní práce, což znamená především zavádění nástrojů na automatizaci v projektovém řízení. Dotýká se to však i samotných překladatelů. Na ně zmenšování objemu zakázek a zvyšování softwarové a administrativní zátěže dopadá samozřejmě také, zatímco jednotkové ceny se během let téměř nezvýšily.
A v současné době je samozřejmě velké téma strojových překladů. Tomu jsme věnovali podrobnější vlastní článek. I tady musíme vysvětlovat, že „hodit si překlad do překladače“ není často ideální řešení, přestože ho mají hotový hned a zadarmo.
Přesto když se ohlédnu, nelituji ničeho, co bylo, a nebojím se ničeho, co přijde. I když jsem jistě některé věci mohl udělat jinak, myslím, že mohu být s vývojem za léta existence STARu spokojený. Situace v překladatelství bude možná z výše uvedených důvodů postupem času ještě náročnější, máme plány, kam se dál posouvat.
