Asi každý, kdo má z jakékoli strany něco do činění s překladatelstvím, si musel povšimnout vývoje, který se v posledních letech odehrál v oblasti systémů strojového překladu. Zatímco v jeho počátcích mohly tyto překlady posloužit jen jako orientační (i tak byly často nepoužitelné) a stylistika byla zcela upozaděna, v současné době jsou výstupy strojového překladu natolik uhlazené a líbivé, že se člověk nutně musí ptát, zda je ještě vůbec překladatel zapotřebí. Podívejme se proto na tuto problematiku důkladněji.

Nejprve si alespoň stručně vysvětleme, na jakém principu strojový překlad funguje. Systémy strojového překladu pracují s ohromnou databází referenčních textů a slovníků, které mají k dispozici a ze kterých čerpají informace. Zpočátku vybírají své nabídky na základě pravděpodobnosti, ale současně je v systému zabudován algoritmus, který funguje podobně jako neuronové spoje v lidském mozku a pomáhá mu učit se z vlastních chyb, které opraví profesionální překladatelé, a zdokonalovat se opakujícími se překlady, které člověk převezme tak, jak je systém vytvoří.

V důsledku toho sice výsledky strojového překladu nejsou skvělé, ale v průměru jsou přijatelné a finanční a časová investice (máme překlad za několik vteřin) je oproti času, který by to zabralo člověku, zanedbatelná. A navíc je tu vzhledem k výše uvedeným okolnostem vyhlídka, že se budou stále zlepšovat.

Rizika technologií

Jako každý užitečný nástroj má však i tento svá rizika, bohužel jsou poněkud skrytá. Právě proto, že je výstup strojového překladu uhlazený a líbivě vypadající, je mnohem náročnější objevit v něm skryté chyby. Pokud věty znějí, jako by je formuloval člověk, náš mozek v nich nepředpokládá logický či terminologický nesmysl, který by tam člověk nikdy nezakomponoval… bohužel však tyto věty formuluje stroj, který lidskou životní zkušenost nemá a to je pro nás evoluční novinkou.

Abychom vám lépe ilustrovali, co máme na mysli logickými a terminologickými chybami, předkládáme vám krátkou ukázku. Podívejme se na příklad lehce technického textu (pojednává o přepravníku pro koně) přeloženého z němčiny v tuto chvíli asi nejkvalitnějším systémem strojového překladu:

Náprava, kolo a spojka

… Automatický systém zpětného chodu je dnes nejmodernější a zajišťuje hladké a bezpečné manévrování i na svazích nebo v hlubokém terénu. Dalším bodem je výška obou polovin spřáhla na voze a přívěsu, protože pro bezpečné použití musí být v naprosto stejné úrovni, jinak je zatížení obou náprav přívěsu a vozu nerovnoměrné a výrazně trpí ovladatelnost.

Na první pohled to nevypadá vůbec špatně, že? Podíváme-li se však podrobněji, odhalíme v relativně pěkně „učesaném“ textu (byť jisté neobratnosti se zde také najdou) dva druhy nedostatků.

Tím prvním je terminologie. Ne, že by si překladače terminologii vymýšlely, nebo ji neznaly, ale nedokážou odhadnout, v jakém kontextu ji správně použít. Například spřáhlo je termín, který se skutečně používá, nicméně jinde. Je to sice také zařízení sloužící k připojení dvou vozidel k sobě, ale jedná se téměř výhradně o vozidla kolejová, určitě není vhodné tento výraz použít v případě automobilu a přívěsu. Nebo dále – automatický systém zpětného chodu je určitě správný termín při popisu skartovačky, ale zde se nejedná o nic jiného než couvací automat.

Problém také nastává, pokud originální výraz může být přeložen různě. Překladači chybí zkušenost či, chcete-li, „selský rozum“. Je otázkou, kterou asi zodpoví jen budoucnost, nakolik se toto může naučit. Podívejme se na nadpis. Slovo spojka je naprosto správným překladem německého Kupplung. Bohužel v tomto kontextu se ale vůbec nejedná o spojku automobilu, kterou si běžný čtenář pod tímto názvem představí, nýbrž o spojovací zařízení, což je z kontextu jasně patrné. Překladatel toto odhalí okamžitě, překladač nemá šanci.

Zde pro porovnání tentýž text, opravený technickým překladatelem:

Náprava, kolo a spojovací zařízení

… Moderní couvací automaty jsou dnes na takové úrovni, že zajišťují plynulé a bezpečné manévrování i ve svazích a v hlubokém terénu. Dalším bodem je výška tažného zařízení (koule) auta a přívěsného kloubu (závěsu) přepravníku. Pro bezpečnou jízdu musí být ve stejné úrovni, jinak by zatížení náprav auta a přepravníku nebylo stejné a jízdní vlastnosti by se značně zhoršily.

Co dokáže profesionál?

Kromě toho, že profesionální překladatel tyto terminologické chyby nepřehlédne, má u nás ještě k dispozici CAT („computer-aided translation“) software, například Transit. Ten dokáže z databáze dříve vyhotovených překladů vybírat texty, které vykazují shodu s těmi v novém dokumentu a nabízet je překladateli. Díky tomu je pak zachována již zavedená terminologie a texty jsou i konzistentní. Termín „spřáhlo“ byste díky tomu v této ukázce při použití CAT nástroje nenašli.

Současně, jak již bylo zmíněno, strojový předpřeklad znamená významnou časovou výhodu pro překladatele – při využití strojového překladu je možné za den přeložit zhruba dvojnásobek rozsahu při zachování kvality. Proto se využití kombinace strojového překladu, CAT nástroje, ale také profesionálního překladatele jeví jako velmi rozumná možnost z hlediska optimalizace kvality, času i nákladů.

Vyhodnocení, zda si tedy sám text „prohnat“ strojovým překladačem a riskovat případné chyby, nebo využít služeb profesionálů, je na každém. Zcela jistě bude záviset na povaze a důležitosti textu. Věřte ale, že pokud se rozhodnete pro profesionální službu, můžete očekávat výrazně jiný výstup než ten, který vám dokáže dodat systém automatického překladu.