Typografie je jedním z těch oborů, které si čtenář většinou neuvědomuje – dokud něco není špatně. Přesto právě drobné detaily, jako jsou mezery nebo správně rozlišené vodorovné čárky, často rozhodují o tom, zda text působí profesionálně, nebo amatérsky. V minulém článku jsme se letmo dotkli některých témat, dnes se blíže podívejme na mezery a vodorovné čárky. Ne vždy je zřejmé, kam mezeru napsat, a jaký typ pomlčky použít. Pojďme se proto na tyto zdánlivě nenápadné, ale velmi důležité detaily podívat podrobněji.
Pevná mezera: nenápadný základ kvalitního textu
Obyčejnou mezeru vytvořenou jedním stiskem mezerníku dokáže napsat každý. Pokud však má váš text působit kultivovaně a profesionálně, je nutné pracovat i s mezerou pevnou (tzv. nezlomitelnou). Ve většině textových editorů (například ve Wordu) se vkládá klávesovou zkratkou Ctrl+Shift+mezerník. Používá se mezi výrazy, které by zalomení řádku nemělo rozdělovat.
Kam patří pevné mezery
Pevnou mezeru píšeme zejména mezi:
- iniciálu a příjmení: K. J. Erben
- titul a jméno: Ing. Petr Malý
- jednotlivé části zkratek: spol. s r. o., mn. č.
- části čísla s více číslicemi: 25 305, 126 837
- číslo a značku jednotky nebo symbol: 28 kg, 10 %, 15 °C
- výrazy typu: Ø 36 mm, osa Z, verze 1.3
- jednotlivé části data: 20. ledna 2011, 6. 6. 1989
- slovo „rok“ a následující letopočet psaný číslem: v roce 2000
- jednoznakové předložky a spojky s následujícím slovem: Jan a Eva s Ivou
Vodorovné čárky: není vše pomlčka
Většina autorů ví, co je pomlčka, málokdo si však uvědomuje, že existuje hned několik různých pomlček, které se liší délkou i použitím. A kromě toho máme ještě matematické minus a spojovník, který je úplně nejkratší.
Porovnejte si všechny čtyři druhy těchto znaků:
- spojovník –
- krátká (půlčtverčíková) pomlčka –
- dlouhá (čtverčíková) pomlčka —
- minus –
Spojovník (-)
Na české klávesnici se nachází napravo od tečky tam, kde většina lidí hledá pomlčku.
Používá se vždy bez okolních mezer v těchto případech:
- označení jedné věci nebo jednoho místa více slovy: německo-český slovník
- u podmínkové částice „-li“
- je-li, není-li
- při dělení slov na konci řádku: lavi-ce
- při rozdělení složeného výrazu – spojovník se v takovém případě opakuje i na dalším řádku
Pomlčka krátká, půlčtverčíková (–)
Krátkou pomlčku vložíte klávesovou zkratkou Alt+0150, ve Wordu i Ctrl+minus.
Používá se ve dvou hlavních případech:
- pomlčka větná – nahrazuje čárku v souvětí nebo závorky, píše se s mezerami z obou stran a nesmí stát na začátku řádku (na konci ano): Tato kniha – vydaná před válkou – je úžasná.
- vyjádření rozsahu, času, vzdálenosti (nahrazuje slova „až“, „až do“, „versus“) a píše se bez mezer: utkání Sparta–Slavie, otevřeno pondělí–pátek 9–18 hodin
Dostane-li se tato pomlčka na konec řádku, na dalším se, na rozdíl od spojovníku, neopakuje.
Pomlčka dlouhá, čtverčíková (—)
V češtině se téměř nepoužívá, jen výjimečně v beletrii nebo účetnictví. V běžných textech se její používání spíše nedoporučuje. Pokud ji přesto potřebujete, lze ji vložit klávesovou zkratkou Alt+0151.
Matematické minus (–)
Vizuálně odpovídá krátké pomlčce, jeho hlavní rozdíl spočívá ve významu, který je jedinečný, a v umístění:
- v matematických příkladech se mezi čísly píše s mezerami: 6 – 5 = 1
- stojí-li před samostatným číslem, píše se bez mezery: –10 °C
Právě v detailech typografie se pozná text, který vznikl s péčí. Ne každý autor však má prostor nebo chuť sledovat všechna typografická pravidla do nejmenších podrobností. Právě zde přichází ke slovu odborná jazyková a typografická korektura. Naše společnost nabízí profesionální revizi textů, při níž dbáme nejen na pravopis a stylistiku, ale i na typografickou správnost a jednotnost. Neváhejte nám napsat!
