Španělština je se svými více než 500 milióny rodilých mluvčích světovým jazykem číslo dvě. Domluvíte se s tím téměř na všech kontinentech, kromě Španělska a téměř celé Latinské Ameriky se tímto jazykem mluví např. na Filipínách, v USA a několika afrických zemích.
Původní kastilský dialekt vznikal v raném středověku ve Španělsku v oblasti mezi Burgosem a Kantábrií. Ovlivňovala jej jednak arabština od jihu, jednak baskičtina od severovýchodu. Již v 15. století během procesu sjednocení španělských království, vznikl spis Grammatica – první pojednání o kastilské gramatice a zároveň první gramatika vulgárního jazyka v Evropě. Vulgárního neboli lidového proto, že se tento jazyk stejně jako mnoho dalších na Pyrenejském poloostrově vyvinul z lidové latiny, kterou se mluvilo v místních římských provinciích.
Španělština (tak byla původní kastilština přejmenována v 16. století) se zapisuje latinkou a sestává z 29 písmen. Zajímavostí je znak „ñ“, který se vyslovuje stejně jaké české [ň]. Dvě písmena „L“ za sebou, např. v názvu města „Sevilla“ či známém španělském pokrmu „paella“, se vyslovují jako české [j] (případně jako slovenské měkké [ľ]). Přízvučné samohlásky se označují čárkou (á, é, í, ó, ú). Nečtou se dlouze, ale při výslovnosti se na ně klade důraz, tzv. akcent. Souhláska x a také souhláska j se vyslovuje jako české ch. Nejbližším jazykovým příbuzným španělštiny je portugalština.
Cizinec, učící se španělštinu, narazí hned na začátku na několik neobvyklých věcí. Především – španělština zná pouze dva rody, mužský a ženský. Oproti tomu ale rozlišuje tři různé významy slovesa být. Jinak řeknete, pokud se jedná o trvalou vlastnost nebo stav, jinak označíte momentální stav a ještě jinak, pokud chcete vyjádřit, že něco existuje, nebo se někde nachází.
Dalším unikátem je množství lokalit po celém světě, v nichž se španělština používá. Domluvíte se s ní téměř na každém kontinentu. Důvod je zřejmý, Španělé byli ve středověku velmi horliví a velmi úspěšní kolonizátoři. Takže kromě Pyrenejského poloostrova se španělsky mluví v mnoha středo- a jihoamerických státech (např. Mexiko, Peru, Chile, Guatemala, aj.), ale i v severní Americe v mnoha státech USA i v Kanadě. Také v Africe se na některých místech domluvíte, především v Maroku a v Rovníkové Guinee. V Asii je zastoupení nejmenší, ale na Filipínách se španělsky také mluví.
Namotivoval vás tento neúplný výčet ke studiu španělštiny? Nebo vás třeba přivedl na myšlenku nabídnout své texty i v tomto jazyce?
